Poutník, poutnictví, poutní místo

Poutnictví

je kolektivní či individuální cestování (či pochod) na nábožensky významná místa (většinou spojená se zázračnými událostmi, například uzdraveními) ze zbožnosti nebo kajícnosti.

Poutník

je osoba, která se vydala na pouť, z lat. peregrinus (per - přes a ager - pole) , tj. ten, kdo je "přespolní" a jeho domovem je jiné místo než to, na kterém se právě ocitá. Poutník se od běžného turisty odlišuje tím, že putuje k nějakému cíli, v křesťanské praxi na poutní místo.

Poutní místo

je cílem poutníka. V křesťanském (katolickém) smyslu je místem, k němuž se vztahuje událost zázraku (například zázračného uzdravení) nebo je místem, kde se uchovávají relikvie. Poutními místy jsou ale také místa spjatá s významnými událostmi z Bible (Svatá země) nebo životem světců (Efez, Stará Boleslav, Jablonné v Podještědí a další).

Mezi nejnavštěvovanější křesťanská poutní místa patří bazilika Božího Hrobu v Jeruzalémě, bazilika sv. Petra v Římě a bazilika sv. Jakuba v Santiago de Compostela.

Putovat na posvátné místo je možné i v dnešní době např. formou poutního zájezdu.