Archeologové odkryli pod jeruzalémským chrámem zahradu odpovídající biblickému popisu

Jak referuje server Christian Daily s odvoláním na archeoložku Francescu Romanu Stasollovou z římské univerzity Sapienza, nálezy vzešly z výzkumů pod podlahou chrámu, které trvaly od března 2022 do roku 2025.

Co se pod bazilikou vlastně našlo

Práce se soustředily na prostor přímo pod základy prvního křesťanského komplexu, který tu nechal postavit císař Konstantin a který byl vysvěcen v roce 335. Stasollová popsala, že se pod chrámem podařilo rekonstruovat podobu terénu z doby kolem Ježíšova života: šlo o opuštěný kamenolom, v němž postupně vznikly malé zemědělské záhony s vinnou révou a olivovníky a zároveň zde byly vytesány skalní hroby. Nejhlubší části lomu, které sahají zhruba šest metrů pod současnou podlahou kostela, dělníci postupně zasypali zeminou a pomocí suchých kamenných zídek z nich vytvořili kultivované plochy. Pylové a rostlinné analýzy podle archeoložky potvrdily středomořskou pasteveckou krajinu s přirozenou vegetací vhodnou ke spásání, jaká byla v té době v okolí běžná.

Datace ukázala, že tato podoba krajiny spadá do období mezi konečnou fází těžby kamene a přestavbou oblasti císařem Hadriánem ve druhém století, tedy do doby, do níž se tradičně klade i Ježíšův život. Pro badatele je to klíčové, protože Janovo evangelium výslovně zmiňuje zahradu na místě ukřižování a pohřbu. Sama Stasollová ale zdůraznila, že nálezy nepředstavují přímý důkaz, že zde byl Ježíš skutečně pohřben — pouze ukazují, že popisovaný typ krajiny na tomto místě tehdy existoval. Podle ní by archeologické nálezy měly sloužit hlavně k tomu, aby pomohly pochopit, v jakém prostředí se křesťanská památka utvářela a postupně upevňovala.

Co to znamená pro nás, kdo míříme k hrobu

Výsledky byly zveřejněny v devadesáti stránkové studii v odborném časopise Liber Annuus, který vydává jeruzalémské Studium Biblicum Franciscanum. Pro poutníka, který dnes stojí v přeplněném interiéru baziliky a snaží se v šeru rozeznat malou kryptu pod Edikulou, je dobré vědět, že pod nohama se skrývá mnohem starší příběh. A ještě důležitější je pamatovat na to, že Chrám Božího hrobu je jen jednou z variant, kde křesťanská tradice Ježíšův hrob lokalizuje. V jiném koutu Jeruzaléma stojí takzvaná Zahradní hrobka, kterou mnozí evangelikální poutníci upřednostňují právě pro její venkovní, zahradní ráz — a právě na ni nový objev nepřímo navazuje, protože odpovídá evangelijní zmínce o zahradě u hrobu.

Pokud se chystáte do Svaté země a chcete si Boží hrob prožít s vědomím archeologického kontextu, naplánujte si návštěvu baziliky na časné ranní hodiny, ideálně hned po otevření. Kolem deváté hodiny se tam sjíždějí první velké skupiny a klid na rozjímání se rychle rozplývá. Před vstupem do samotné Edikuly se zastavte a připomeňte si, že právě tudy kráčíte po dvou tisíciletích střídavé úcty i ničení — od Konstantinova vysvěcení přes perský vpád roku 614, po úplné zničení stavby v roce 1009 až po křižáckou přestavbu ve dvanáctém století, která dala dnešnímu komplexu zhruba jeho nynější podobu.