Mýty o pronásledování křesťanů v Izraeli: Jaká je realita v Jeruzalémě?

Co se vlastně děje kolem jeruzalémských chrámů a daní

Když se v září sešli představitelé křesťanských církví Svaté země s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu, zazněla z jeho strany slova o tom, že izraelské úřady údajně uvalily daně na kostely a křesťanské instituce v Jeruzalémě. Podle palestinské agentury SadaNews šéf palestinské správy při setkání zdůraznil, že ochrana křesťanské přítomnosti v Palestině je národní prioritou, a odsoudil to, co označil za zdanění ze strany okupačních úřadů. Zprávu převzal i izraelský a americký server Algemeiner, který celou věc vidí podstatně jinak a Abbásova slova označuje za nepravdivá.

Pro nás, kdo se chystáme do Svaté země na pouť, je to důležité právě proto, že se v posledních měsících množí zprávy, které mohou vyvolat dojem, že křesťanská místa jsou v ohrožení. Pojďme se na to podívat bez zbytečné paniky, ale taky bez naivity.

Co říká palestinská strana

Podle oficiální zprávy z Ramalláhu přijal Abbás hlavy a zástupce církví v prezidentském sídle za přítomnosti viceprezidenta Husajna aš-Šajcha, předsedy prezidentského výboru pro církevní záležitosti Ramzího Chúrího a dalších činitelů. Hlava palestinské správy v ní vyjadřuje poděkování papeži za jeho postoj k situaci v Gaze, hovoří o ochraně islámských i křesťanských svatých míst, odsuzuje útoky osadníků na vesnice s křesťanskou většinou a vyzývá k míru založenému na rezolucích mezinárodního společenství. Církevní představitelé podle zprávy vyjádřili podporu Abbásovým snahám a potvrdili svou snahu o pokračování náboženského i humanitárního poslání v regionu.

Co na to druhá strana

Server Algemeiner.com, který vychází z výzkumu organizace Palestinian Media Watch, tvrdí, že Abbás už podruhé za tři měsíce zveřejnil stejné obvinění a že jde o dezinformaci. Podle tohoto zdroje izraelský zákon jednoznačně osvobozuje od daně všechny prostory určené k modlitbě, tedy samotné kostely a kaple. Co se daní skutečně týká, jsou výdělečné komerční nemovitosti v majetku církví, tedy hotely, ubytovny, obchodní budovy a obytné objekty, které v Jeruzalémě i jinde vlastní různé církevní instituce a které fungují jako běžné podnikání. Stejný postup přitom podle Algemeineru platí i pro komerční nemovitosti jiných náboženských i soukromých vlastníků.

Co to znamená pro poutníka, který se chystá do Izraele

Tady je potřeba se nadechnout a nevytvářet si obraz, který realita neodráží. Kostely v jeruzalémském Starém městě, v Betlémě, v Nazaretě i jinde zůstávají otevřené, přístupné a fungují běžně. Chrám Božího hrobu, Getsemany, Bazilika Zvěstování, Místo narození v Betlémě i další památky, které jsou na našich poutních trasách, jsou v provozu a poutníci tam běžně přicházejí. Politické napětí mezi palestinskou samosprávou a izraelskou vládou je skutečné a dlouhodobé, a daňové a majetkové spory mezi nimi probíhají, ale míří na komerční majetek, ne na svatyně samotné.

Když se při plánování cesty setkáte s jakoukoli zprávou, která ve vás vyvolává obavy o bezpečnost křesťanských míst, ptejte se vždy po konkrétnostech. O který kostel jde, o jakou budovu, o jaké období. Nejlepší je obrátit se přímo na prověřenou cestovní kancelář nebo na kontakty uvedené u jednotlivých farností, které mají aktuální informace z terénu. Politická prohlášení z obou stran se mění rychle, ale to, co na poutníka čeká přímo u Svatého hrobu nebo u Hrobu Panny Marie, zůstává v tuto chvíli stejné jako v předchozích letech.