Unikátní nález v Kiryat Gat: 2000 let stará rituální lázeň odhalila neznámé židovské sídlo

Pro zájemce o reálie Svaté země má nález zvláštní váhu: dokládá dosud neznámou židovskou komunitu v prostoru mezi Judejskými nížinami a severním Negevem, tedy mimo hlavní trasy dnešních poutních okruhů.

Co přesně leží v zemi

Samotná mikve tvoří jen část nálezového celku. Archeologové zachytili také soubor kamenných odměrných nádob, které podle židovského práva nenabývají rituální nečistoty a v období Druhého chrámu byly rozšířeny právě mezi židovským obyvatelstvem. Kombinace lázně a nádob vytváří stratigraficky čitelný horizont běžného náboženského života – právě ten typ hmotného pramene, který poutník na své trase většinou minne, protože ho tvoří drobné, snadno přehlédnutelné předměty.

Vedoucí vykopávek za IAA Elena Kogan-Zahavi, Maayan Margulis a Shira Lifshitz popsali význam nálezu větou, že jde o první a jedinou dosud známou židovskou osadu v této oblasti.

Přesun o váze 25 tun

Nález se nedochoval in situ. Archeologický výzkum financoval Izraelský pozemkový úřad v rámci projektu za přibližně 28 milionů šekelů, tedy asi 9,2 milionu dolarů. Po dokumentaci musela být 25tunová kamenná struktura přemístěna do Národního oddělení pokladů IAA v Jeruzalémě, kde bude dále zkoumána.

Samotný transport byl technicky náročný. Kolem mikve se nejprve vykopal výkop, pod konstrukcí se vyvrtaly otvory a proklouzly ocelové nosníky, které ji podržely při zdvihání. Celý blok se obalil gázou a vyztužil pěnou, aby se při přepravě tlumily vibrace. Ke zvednutí sloužil 300tunový jeřáb, který lázeň usadil na nízkopodlažní návěs; trasa do Jeruzaléma si vyžádala zvláštní dopravní opatření.

Hlavní konzervátor IAA Eyal Kaho, který celou operaci vedl, výstižně shrnul zátěž odpovědnosti slovy: „Jakmile takovou strukturu jednou zvednete, není cesty zpět. Když se rozpadne, mikve je ztracená. Proto je nutné zvažovat každý detail předem." Zároveň připustil, že ani po 36 letech u IAA mu v takových chvílích hladina adrenalinu neklesá.

Kam teď směřuje výzkum

Lázeň je v současnosti uložena v jeruzalémském depozitáři IAA. Po dokončení okolních stavebních prací by se měla vrátit zpět do čtvrti Carmei Gat a být vystavena pro obyvatele i návštěvníky lokality. Ministr kulturního dědictví Amichaj Elijahu shrnul výsledek konstatováním, že nález rozšiřuje poznání židovského osídlení v zemi Izrael v období Druhého chrámu a že přesun lázně vcelku odráží závazek státu chránit památkový fond i v podmínkách rychlého stavebního rozvoje.

Pro ty, kdo putují po Izraeli mimo hlavní trasy, zůstává Kiryat Gat konkrétním bodem s hmotným dokladem běžného židovského života z doby Druhého chrámu – v oblasti, která byla z hlediska osídlení dosud archeologicky slepá.